Novinky

Rozhovor s Pepou Řezníčkem – manažerem pobočky na Andělu

Tento čtvrtek 24. května otevíráme novou pobočku v obchodním centru Zlatý Anděl. Dlouho před otevřením jsme vybírali zaměstnance, se kterými se tam budete potkávat. Manažerem pobočky bude náš kolega Pepa Řezníček, kterého možná znáte jako bankovního asistenta z pobočky v obchodním centru Palladium. Někteří z vás už možná přemýšleli o tom, jaké by to bylo být součástí týmu zelených poboček Air Bank. Pepovi jsme proto položili pár otázek ohledně toho, jak se k nám dostal, co ho na práci nejvíc baví a samozřejmě jsme si popovídali i o samotné pobočce na Andělu.

Zpět

Jak se stalo, že pracuješ právě v Air Bank?

Kolem ledna 2011 jsem si četl noviny a viděl jsem tam zprávu, že se bude otevírat nová banka, která bude zaštítěná společností PPF. Hned jsem si řekl, že tam pošlu životopis. Popsal jsem se, jako všichni uchazeči o práci u nás, ve 140 znacích. Snažil jsem se být co nejodvážnější. A pak jsem dostal pozvánku a zúčastnil jsem se assessment centra v Jazz Docku. Tenkrát jsem skončil ve skupině slabších uchazečů, takže jsem se musel obhájit. Dostal jsem tři minuty na to, abych se „prodal“ a vyšlo to.

To znamená, že jsi byl mezi prvními uchazeči o pozici asistenta?

Já jsem byl v druhé vlně, začínal jsem prvního srpna 2011, kdy jsem nastoupil do Palladia jako bankovní asistent. Po dvou měsících si mě manažer pobočky v Palladiu Adam Klinecký zvolil jako zástupce, takže jsem povýšil na senior asistenta. Už na začátku jsem si řekl, že bych chtěl dojít co nejdál. Všechny testy jsem se snažil psát na 100 %, chtěl jsem být nejlepší J. Tenkrát jsem trávil celé léto ve studijních materiálech, abych znal banku od A do Z. Mě ta práce strašně baví. Každý den jsem v kontaktu s lidmi. Já Air Bank používám jako svoji hlavní banku, jsem spokojený a věřím tomu, že tak tomu bude i v případě klientů.

Jak ses potom dostal k pozici manažera pobočky Praha OC Zlatý Anděl?

Když jsem zjistil, že tam budeme otevírat pobočku, hned jsem se přihlásil na pozici manažera pobočky. Se mnou se tam hlásilo dalších pět kolegyň, takže to byla docela rivalita :). Během dvou týdnů jsem se dozvěděl, že jsem místo získal. Měl jsem obrovskou radost, podařilo se mi to, co jsem si od začátku přál.

Máš za sebou zkušenosti z pobočky v Palladiu. Jak se těšíš na Anděla? V čem myslíš, že bude jiný?

Co se týče Anděla, tam se vzhledem k poloze naší pobočky, kdy sídlíme mezi dvěma „…NÍMI BANKAMI“, vyloženě těším na to, že k nám budou chodit klienti ze svých starých bank a budou si zakládat účty u nás. Jen doufám, že se tam všichni naši zákazníci vejdou a že je budeme stíhat obsloužit. Anděl je kamenná pobočka, to znamená bez jakýchkoli zákazů. Kdokoli k nám tak může přijet i na kolečkových bruslích, se zmrzlinou v ruce a se psem na vodítku :). 

Před půl rokem si kolegové na pobočku vybírali tebe. Teď jsi v situaci, kdy si vybíráš svého zástupce ty sám. Jak ses k tomu postavil?

Já jsem s novým týmem, který půjde na pobočku Anděl, trávil celé období školení, kdy jsem měl možnost pozorovat reakce budoucích kolegů i jejich způsob komunikace, a hodně jsem se o nich dozvěděl. Každý z nich má možnost se všechno od začátku naučit, a pokud ho ta práce baví a věří jí, má cestu otevřenou. Já jsem si jako svou zástupkyni vybral kolegyni, ze které sálá obrovské nadšení a je hodně komunikativní. Navíc má praxi, takže jsem měl jasno už po pár sezeních.

Máš ohledně vlastní kariéry ještě nějaký cíl, kterého bys chtěl dosáhnout?

Teď jsem maximálně spokojený, mně se splnil cíl, který jsem si sám zadal hned na začátku. Já jsem na pobočce rád, moc mě baví kontakt s lidmi, takže zatím o dalších nových plánech nepřemýšlím. Byl bych rád, kdyby se moje práce vždycky týkala lidí, proto mi teď vyhovuje stav, kdy budu mít svůj tým nováčků, za které budu mít zodpovědnost, a samozřejmě i ten druhý rozměr, kterým je komunikace se zákazníkem. Je to pro mě velká výzva a moc se na to těším.

Když si ten rozhovor bude číst někdo, kdo by chtěl jednou dělat to, co ty, co bys mu doporučil?

Opravdu nakonec funguje to klasické klišé – jít si prací za svým cílem a věřit, že všechno jde. Proto mě baví citát, který máme na zdi v jedné ze zasedaček. Je od Eleanor Rooseveltové a říká se v něm, že „budoucnost patří těm, kdo věří v krásu svých snů“.