Čokoládové tyčinky, limonády a chipsy místo zdravé svačiny. Průzkum Air Bank odhalil, že české děti ve věku 8–17 let utrácejí část kapesného nejen za hry či sport, ale také za nezdravé jídlo.
Nejčastěji (24 %) děti utrácí kapesné za hračky, elektroniku, počítačové hry, domácí zvířata nebo za oblečení a kosmetiku (14 %). 6 % dětí utratí největší část kapesného za kino, koncerty, festivaly, diskotéky a stejný počet jich utrácí za permanentky do fitness, pomůcky na sport apod. „Nejlepší, co může rodič udělat, je mluvit s dětmi o penězích. Každý nákup se může stát příležitostí k malé lekci finanční výchovy. Kapesné je pro dítě první krok k finanční samostatnosti, rodiče nutně nemusí kontrolovat každou korunu, ale spíše ukazovat dětem směr a jak správně s penězi zacházet,“ říká Jiří Suchý, ředitel divize Produkty a inovace Air Bank.
Kapesné padne na zábavu
Kapesné od rodičů není často určeno jen na zábavu, ale u třetiny dětí také na nákup jídla a svačin. Děti ale bohužel neutrácejí jen za obědy a svačiny, ale také za fast food (16 %) nebo energetické a sladké nápoje (5 %). "Když dítě utrácí kapesné hlavně za sladké nápoje, sladkosti, fast food a energetické drinky, je to z výživového pohledu rizikový vzorec, který dlouhodobě vede k vysokému příjmu cukrů a u části dětí také kofeinu," říká Mgr. Andrea Voříšková, autorka FitNut akademie. „WHO doporučuje držet volné cukry pod 10 % denního energetického příjmu, ideálně až pod 5 % — to snižuje riziko zubního kazu a nezdravého přibírání. U školáka to tedy vychází přibližně do 25 g cukru za den. Jedna plechovka energy drinku (250 ml) přitom má zhruba 27 g cukru, tedy sama o sobě tento ideální limit překročí. WHO zároveň uvádí, že významným zdrojem cukrů jsou právě slazené nápoje včetně 100% džusů," říká trenérka a odbornice na výživu.
Energetické nápoje představují problém
Jak ukázal průzkum Air Bank, z dětí, které si kupují energetické a sladké nápoje, jsou nejčastěji zastoupeni mladiství ve věku 13–17 let (17 %), výjimkou ale nejsou ani děti mladšího školního věku od 8 do 10 let (7 %). "Energetické nápoje nejsou rizikové jen kvůli cukru, ale přidávají druhý problém, a tím je kofein. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje u dětí a dospívajících za bezpečnou denní dávku kofeinu přibližně 3 mg/kg tělesné hmotnosti. To znamená, že 40kilové dítě je na hraně denního limitu už po jedné běžné plechovce s 80 mg kofeinu. U velkých 500ml plechovek s cca 150–160 mg kofeinu je limit výrazně překročen. U adolescentů je pití energeťáků spojeno s horším spánkem, nespavostí, nervozitou, bolestmi hlavy a celkově častější únavou přes den,“ dodává Mgr. Andrea Voříšková z FitNut akademie.
Nekritizujte děti za to, co si kupují, ale naučte je s penězi pracovat
Většina rodičů ví, za co jejich děti kapesné utrácejí a kontrola by tedy neměla být příliš striktní. Na druhou stranu by rodič měl své děti jemně korigovat v jejich utrácení. Zvláště, pokud zjistí, že většina kapesného padne na nezdravé pochutiny. "Pokud zjistíte, že dítě utrácí kapesné právě za tyto položky, je to spíš volání o řešení spánku, pravidelného jídla a nastavení jasných rodinných pravidel, než „jen“ finanční otázka,“ říká k tématu Voříšková.
Jak ale zdravě nastavit dětem hranice a naučit je s penězi pracovat? „Podobně jako u zdravého stravování platí i u peněz, že důležitá je rovnováha. Pokud dítě ví, že část kapesného může použít na radost a část by mělo odložit na nějaký dlouhodobější cíl, tak se učí přemýšlet nad prioritami a hospodařit s penězi zodpovědně,“ dodává Jiří Suchý z Air Bank.
O průzkumu
Průzkum zaměřený na téma děti a jejich výdaje realizovala Air Bank na vzorku 1050 respondentů z celé České republiky. Pro účely průzkumu byl věk dítěte stanoven na rozmezí 8–17 let. Sběr dat byl realizován na konci července 2025 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
Kontakt
Alžběta Honsová / tisková mluvčí Air Bank
Air Bank / člen skupiny PPF
Evropská 2690/17 / 160 00 Praha 6
T +420 602 228 199/ E novinari@airbank.cz