Pravidelné kapesné má dnes 87 % českých dětí ve věku 8 až 17 let. Počet dětí, které vlastní peníze nemají vůbec, klesl od loňska o 3 %. Nejčastěji rodiče dětem posílají nebo dávají do 600 korun měsíčně. Hotovost převažuje hlavně u mladších dětí, u těch starších se kapesné stále častěji přesouvá do digitálního světa. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Air Bank mezi 1 017 rodiči.
Na Moravě chybí kapesné častěji
Bez pravidelného kapesného zůstává už jen 13 % dětí, zatímco loni to bylo 16 %. Nejčastěji chybí kapesné dětem z Moravy — tam ho nedostává 16 % dětí, v Čechách jen 10 %. Částka, kterou děti dostávají, se výrazně nemění: třetina dětí dostává 100–300 Kč, čtvrtina pak 300–600 Kč, desetina do 1 000 Kč. Vyšší kapesné už je výjimkou.
„Kapesné se vymyká ekonomickým pravidlům. Přestože vloni inflace vystoupala až na 2,5 %, rodiče na kapesném nešetří, naopak ho dostává více dětí. Sumu ale nezvyšují, drží zavedený návyk. V reálných penězích tak má dnešní kapesné nižší hodnotu než před rokem,“ vysvětluje Veronika Benešová, vedoucí oddělení půjček a pojištění v Air Bank.
Kasička versus karta? Je to půl na půl
Peníze v kasičce už dávno nejsou jedinou možností. Kapesné však dnes děti dostávají na bankovní účet jen o něco častěji než v hotovosti (40 % versus 39 %), část rodičů obě formy kombinuje. Z průzkumu je patrné, že digitální formu upřednostňují častěji rodiče s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Regionálně pak vítězí Praha.
To, jak děti reálně platí, se mění hlavně s věkem. Zatímco mladší děti (8–11 let) platí nejčastěji hotovostí (84 %), u teenagerů ve věku 15–17 let vede platba kartou v mobilu (47 %). Dospívající používají hotovost už jen ve čtvrtině případů.
„Bankovní účet i platební kartu může mít dítě už od osmi let. Rodič si v aplikaci nastaví limity pro platby u obchodníků, na internetu i pro výběry z bankomatu a kartu může kdykoli jedním klikem zablokovat. Kartu lze přidat i do Google Pay a dítě nemusí nosit fyzickou kartu u sebe. Pro menší děti je bezpečnější platit kartou či telefonem než hotovostí, ztracené peníze se nevrátí, kartu ale rodič zablokuje hned. Dítě si tak zároveň zvyká na svět, ve kterém bude žít, protože hotovostí se dnes už platí čím dál méně,“ vypočítává výhody digitálního bankovnictví Veronika Benešová.
Většina dětí si šetří
Dobrou zprávou je, že většina dětí (87 %) si nějakým způsobem spoří. Do stále populární kasičky si šetří 45 % dětí, na spořicí účet si odkládá peníze 39 % z nich. Poměr se výrazně mění s věkem a mladí dospělí již častěji fungují virtuálně. „S dětmi je nejlepší mluvit o penězích co nejdříve. Buďte otevření, klidně i v tom, že na něco hned nemáte a musíte si ušetřit. Kapesné nechte dítěti, ať si s ním hospodaří samo. Pokud ho utratí hned, nedávejte mu další. Chce-li peníze navíc, může si je vydělat nějakou nadstandardní domácí prací — např. umytím auta, úklidem spíže a podobně. Jen tak se naučí, že k nám peníze nepřijdou samy od sebe,“ dodává Veronika Benešová.
O průzkumu: Data pocházejí z reprezentativního průzkumu Air Bank realizovaného v červenci 2026 na vzorku 1 017 rodičů dětí ve věku 8–17 let. Srovnání s rokem 2025 vychází z obdobného průzkumu Air Bank z července 2025.